Kuba

Publikační činnost během spojená s pobytem na Kubě v letech 1985 – 1989

Léta 1985 – 89 jsem strávila na Kubě. Kromě péče o dvě  dcerky  jsem pracovala nejprve na kulturním oddělení československého velvyslanectví a posléze vyučovala češtinu na Havanské univerzitě. V ročním cyklu jsem připravovala kubánské studenty na pozdější studium různých oborů v Československu - bylo neuvěřitelné, jak rychle někteří z těchto vysoce motivovaných mladých lidí pro ně velmi obtížný český jazyk zvládli. 
Situace na Kubě byla odlišná od Angoly –  velmi mi pomohlo, že jsem uměla portgalsky a poměrně snadno  se mohla přeorientovat na příbuznou španělštinu. Země byla, stejně jako poválečná Angola, postižena nedostatkem základních potřeb, ale cizinců se to, na rozdíl od Angoly,  netýkalo, protože nakupovali v dobře zásobovaných diplomatických obchodech (tzv. tiendas diplomaticas). Bezpečnostní situace v obou zemích byla nesrovnatelná – Kuba byla a myslím, že dosud je, jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Opatřila jsem si prastarou zelenou Ladu a ztratila zábrany řídit se dvěma dcerkami vzadu. Zbývalo jen si naplánovat, jak 4 roky  strávené na Kubě prožít co nejzajímavěji a nejplněji. Že jsem ostrov projela křížem krážem je samozřejmé, ale podařilo se mi navštívit také blízké země jako Nicaraguu a  Mexiko. 

   
Mexiko - Acapulco a Tehotihuacan,  Nicaragua - Managua

V posledním roce pobytu jsem prosadila  cestu do Spojených  států amerických, ačkoliv nikdo nevěřil, že se to podaří, vzhledem k politickým překážkám z obou stran. Neexistovalo žádné přímé dopravní spojení, ačkoliv tyto dvě země jsou tak blízko. Nebylo žádné diplomatické zastoupení USA  v Havaně, Američané byli reprezentováni švýcarskou misí. Ale moje touha navštívit zemi, již jsem znala jen z románů amerických spisovatelů a z četby National Geographicu byla tak silná, že se to podařilo. Nakonec mi americký konzul na švýcarské misi udělil vízum napočkání a zadarmo (trvalo to jen půl hodiny - nikdo tomu nechtěl věřit) a československé úřady nekladly žádné překážky, protože v této době už bylo československým občanům pracujícím v zahraničí povoleno strávit dovolenou v tzv. třetí zemi. Odletěli jsme z Havany do Montrealu a pak půlnočním autobusem do New Yorku. Navštívili jsme Washington, Philadelphiu, Niagarské vodopády. Bylo to fantastické a velmi poučné.

   
USA - New York - Empire State Building,  Washington - Bílý dům,  Niagarské vodopády

Jinak jsem se snažila i nadále věnovat své milované literatuře a využívat možnosti přístupu k různým jinak doma obtížně dostupným materiálům a seznamovat s nimi literární veřejnost v Československu. Moje publikační činnost pro Světovou literaturu a Literární měsíčník se zabývala několika  tematickými okruhy, pro čtenáře v Československu nejzajímavější byly informace o Pulitzerově ceně a o ceně Casa de las Américas.

Udělování Pulitzerovy ceny. Měla jsem zdroje, které mi dodaly knížku v originále dlouho před tím, než byla snadno dostupná v knihkupectvích, takže jsem každoročně v předstihu publikovala články o vítězném díle.   

1.     Pulitzerova cena 1983  (Alice Walkerová: The Color Purple). Světová literatura 3/1986, str. 239-240
      link str. 239
      link str. 240

2.     Pulitzerova cena 1984 (William Kennedy: Ironweed). Světová literatura 6/86, str. 235   
link str. 235

3.     Pulitzerova cena 1985 (Alison Lurieová: Foreign Affairs). Světová literatura 6/87, str. 228-229
     link str. 228
     link str. 229

Casa de las Américas je organizace založená v dubnu 1959 se sídlem v Havaně a její ceny jsou nejstarším a nejprestižnějším oceněním v Latinské Americe. K vítězům v různých kategoriích (ve španělštině nebo portugalštině: poezie, próza, esej, reportáž, od r. 1976: anglicky psaná literatura Karibské oblasti) patří Edward Brathwaite, Humberto Costantini, Roque Dalton, Eduardo Galeano, Renato Prada Oropeza, Luis Britto García a mnoho dalších. Ceny byly předávány na konferenci, jíž se zúčastnili významné osobnosti hlavně z Jižní a Střední Ameriky, ze které jsem každým rokem podávala zprávu. Článek o literatuře karibské oblasti psané v angličtině mi byl otištěn také v ročence Casy de las Américas. 

1.     Ceny Casa de las Americas 1985 – Světová literatura 5/86, str. 248-249
       link str. 248
       link str. 249

2.     Ceny Casa de las Americas 87. Světová literatura 2/88, str. 242-243
       link str. 242
       link str. 243

3.     Ceny Casa de las Americas 88. Světová literatura 6/88, str. 245
      link str.245

4.     „Casa de las Americas“. Literární měsíčník 1/89, str. 137-8
        link str. 137
        link str. 138

5.     Ceny Casa de las Americas 89. Světová literatura 6/89, str. 248 -9
      

6.     Ceny Casa de las Americas 90, Světová literatura 6/90, str.249-250
      link str. 249
      link str. 250

7.     La Literatura anglófona del Caribe. Yearbook Casa de las Américas, Havanna 1990 Literatura karibské oblasti psaná v angličtině

     
Život na Kubě - na koni ve východní provincii Santiago de Cuba, Havana - pohled na Malecon od pevnosti, v bytě na Sierra Maestra (život je Black and White)

Z Kuby jsme se vrátili na podzim roku 1989, těsně před vypuknutím "sametové revoluce". Redakce Světové literatury, zbavená všech cenzorských a sebecenzorských tlaků, mi hned  na počátku roku 1990 otiskla studii o tématu moci v současné anglicky psané literatuře, jejíž publikace se z nejrůznějších důvodů před tím neustále oddalovala. Byla jsem na tento článek hrdá - domnívám se, že neztratil na své aktuálnosti, možná, že je dnes ještě aktuálnější než dříve.

Téma politické moci v anglickém románu 20. století, Světová literatura 2/90, str. 245-249
link str. 245
link str. 246
link str. 247
link str. 248
link str. 249