Vládci času
Vládci času - Teki no shujin
obálka: Jana Šouflová
KJV - Poutník, 2007
309 stran, 240 Kč, vázaná
ISBN 80-85892-95-6
Synopsis
Japonsko, 13. století.
Země trpí válkou mezi klany Taira a Minamoto, a lidský život má malou cenu. Uprostřed všech palácových intrik, chladnokrevných vražd, sebevražd pro čest a vraždění na bitevních polích vynikají dvě hlavní postavy.
Ario, špión pracující pro klan Minamoto, je přesvědčen, že podporuje spravedlivou věc a snaží se chránit klan, který ho vzal pod křídla. Shikyaku je bývalá kurtizána vycvičená Tairy na vražedkyni, a nyní vyhořelá jako prázdná skořápka. Ti dva se setkají na ulicích císařského města, jen aby byli opět rozděleni rychlým spádem událostí a skončí na opačné straně nelítostného konfliktu.
Mezi klany probíhá válka jak o moc, tak o výjimečné, které zdědily. Tairové vědí, jak ukrást lidem část jejich života. Kradou část něčího života, aby omládli, aby se mohli rychleji pohybovat nebo uzdravit někoho, kdo umírá. Na druhé straně Minamotové vědí, jak odvrátit tuto schopnost a tím umožní každému, aby žil tak dlouho, jak je mu předurčeno. Který klan má právo si říkat vládci času? A kteří jsou ti dobří a kteří špatní? Kompromis ani smíření nejsou možné, protože válčící strany hodlají dovést boj až do úplného zničení té druhé.
Postavy s nejrůznějšími morálními hodnotami, ctnostmi, neřestmi a cíli jsou vtahovány do víru událostí, někdy proti vlastní vůli: vychytralý intrikán Teono se smaragdovýma očima, neškodný šlechtic Kiso, kterého osud učiní polním velitelem, oslavovaný japonský hrdina Yositsune Minamoto a jeho věrný společník Benkei, císařovna, která se snaží ochránit své dítě, nevypočitatelný čínský zloděj času An Bo a jeho zapřisáhlý nepřítel, mág Tung-fang Shuo.
V průběhu děje si mnohé postavy uvědomí, jaké udělaly chyby, jiné se prostě zatvrdí a dva hlavní hrdinové prodělají ve věčném zápase jednoho s druhým největší změnu. Ario ztratí všechno, na čem mu záleží, včetně sebeovládání a ideálů. Získá pozici svého otce a stane se mistrovským špiónem, cynickým a chladnokrevným. Jako protiklad trpící Shikyaku, rozhodnutá odolat Tairům, kteří ji jen využívají, najde odvahu k citu, který dá její existenci smysl.
Román je založen na důkladném studiu historických zdrojů, na osobní návštěvě popisovaných míst a konzultacích s renomovanými odborníky na Japonsko. Jsou zde předvedeny různé prvky středověké japonské kultury: váleční mniši, víra v lišky požehnané magickou mocí, tvorba básní před smrtí, směs budhismu a šintoismu, význam cti a povinnosti – vše v přirozené a srozumitelné formě i pro nezasvěceného čtenáře.
Kromě Shikyaku a Teono jsou všechny postavy založeny na skutečných historických postavách.
Příběh končí slavnou námořní bitvou u Dan-no-ura, kde se dvě hlavní postavy konečně zase znovu setkávají.
Fotografie ze křtin knihy v knihkupectví Krakatit:
RECENZE: Lucie Lukačovičová, Vládci času - Teki no shuji
Japonsko 12. století, magie a dva nesmiřitelné rody soupeřící o moc nad celým státem. Moc je ta nejdrastičtější droga - ten, kdo ji ochutnal, se jí nechce vzdát. Moc ho ničí stejně, jako on ničí ty ostatní, kteří jsou proti němu - nebo by proti němu mohli být. Kudy projde rota vojáků, tráva neroste - kudy projde touha po moci, zničí vše. A když je tato touha po moci zdvojená, zůstane po ní jen spálená země. A spousta hrobů.
Složitý příběh, jehož struktura byla inspirována starými japonskými vyprávěními o bojích vládnoucích rodů, je okořeněn magíí Času. Jsou tu lidé, kteří umějí čas zastavit, a jsou tu lidé, kteří umějí Čas krást. Ostatní jsou jen hračkami v jejich rukou. Je pro ně jednoduché někomu propůjčit roky života, stejně jednoduché, jako jinému je sebrat.
Příběhem nás provázejí dva nenápadní hrdinové. Chlapec Ario a vražedkyně Shykiaku stojí na opačných stranách Moci, ale jejich motivy jsou podobné. Čas od času se potkávají - pro oba naštěstí jen potkávají. Díky těmto dvěma vidíme celý děj v lidské perspektivě, není to jen vyprávění o pošetilosti mocných, ale také - a mnohem více - o tom, jak v jejich blízkosti se naučí obyčejní lidé přežívat.
Autorka se pustila do velmi obtížného úkolu sestavit propletený příběh z prostředí, které je pro nás více než exotické, i když už od dob Joe Havlasy a Jana Hlouchy velmi oblíbené. Dva rody bojují o moc mezi sebou i uvnitř sebe, zrada je tu druhou nejčastější zbraní po krutosti. Droga Moci má větší sílu, než vše ostatní, a tak se chrámy i paláce obracejí v popel a ruiny, kulturní bohatství v nich ukryté rozprašuje vítr po krajině, zem nestačí pojídat mrtvé.
Lucie Lukačovičová se po řadě povídek pustila do složitého románu s velmi komplexní zápletkou, a zúročila tu leccos z toho, co sama vyučuje v kurzech tvůrčího psaní. Emocemi nabité vyprávění se jí povedlo udržet v mezích, kdy je ještě možné sledovat jeho zvraty. Také motivy jednotlivých postav příběhu jsou načrtnuty dostatečně ostře a brzy, takže příběh má i přes svoji složitost celkem jasné kontury. Jak v doslovu komentuje, originální příběhy jí sloužily jako studnice motivů a postav, leccos pro účely příběhu upravila, zjednodušila či doplnila. Její román je tak ohlasem, nikoliv pouhým převyprávěním původního pramenného materiálu.
Z japonské kultury jako celku tu je ovšem vybrána jen ta její část, která je nutná pro to, aby děj mohl jít rychle kupředu bez velkých odboček a vysvětlování, nečekejte tu nějaké oázy klidu. Celek je velmi příjemně čtivý a naznačuje, že Lucka může v budoucnosti pokročit na úroveň, na jakou jsme zvyklí od paní Freiové, Františky Vrbenské nebo Jany Rečkové.
Kniha vydaná v pevné vazbě je vybavena obálkou a ilustracemi Jany Šouflové, která dokázala vytvořit velmi působivé stylizace tradičních japonských maleb a kreseb. Jana tu prokázala své výtvarné kvality, předvedla, že není zapadlá do pasti rutiny a řemeslného opakování téhož a velmi účinně pomáhá čtenáři v ponoření se do prostředí, v němž se příběh odehrává.
http://www.fantasya.cz/clanek/kvuli-vladcum-casu-jsem-dokonce-navstivila-japonsko