Bhopal

BHOPAL – konference a prohlídka města 2010

Bhopál je hlavní město státu Madhya Pradesh. Po dlouhých jednáních se podařilo firmě Dirk uzavřít  pětiletou smlouvu s tepelnou elektrárnou v Sarni na dodávku popílku pro naši továrnu, kterou jsme se rozhodli postavit v Mandideepu – 6 km od Bhopálu. U příležitosti otevření továrny se konal seminář na podporu prodeje Pozzocretu jako technicky a ekonomicky výhodné náhrady části cement při výrobě betonu.

Stavba továrny na zpracování popílku v Mandideepu

Stavět mimo hlavní rozvinutá centra přineslo sebou jiné nečekané potíže a překvapení.  Příběh o tom, jak muslimové přišli hájit ostatky svých předků, pohřbených před 120 lety na našem pozemku, je možné se dočíst v sekci Život v Indii. Indie  je opravdu velmi komplikovaná a přináší neuvěřitelné zážitky. Měli jsme jednání s podnikatelem, který chystal stavbu asi 20 000 nových luxusních domů a má pod palcem většinu tisku. V jeho luxusní vile/domácí kanceláři bylo všechno, jak se dalo očekávat,  extrémně luxusní, ale na rozdíl od některých jiných indických boháčů, nikoliv nevkusně luxusní. Bylo nám řečeno, že ve vile pracuje kolem 150 zaměstnanců. Po příjezdu na schůzku George spatřil, jak všichni zaměstnanci klečí a mají  bílou pásku na očích. Na jeho dotaz mu majitel firmy vysvětlil, že každý den před začátkem práce všichni musí přijít o 15 minut dříve, dostanou pásku na oči a modlí se. Pak teprve mohou začít pracovat. V době, kdy se slaví  Eid,  se takto modlí vícekrát za den, což bylo právě v době našeho pobytu. Několikrát denně jsem také slyšela svolávání muezzinů k modlitbám, a život se poté najednou zastavil. Takových drobných vhledů do způsobu života jsme měli v Bhopálu několik.  

Konference se setkala s velkým ohlasem. Když  služební povinnosti skončily, vzala jsem si taxíka a vydala se na poznávací vyjížďku Bhopálem. Viděla jsem řadu výjimečných historických památek, zvláště z doby mogulů a z doby dynastie čtyř žen – královen zvaných beghum. 

Konference - zahájení zapálením olejové lampy,  přednáška George, výroba indického chleba nan pro hosty

Stručná historie Bhopálu:  

Traduje se,  že Bhopál byl založen králem jménem  Bhoj II. z dynastie Parmar (1000 – 1055), který měl své hlavní sídlo v Dharu. Od něj je odvozeno jméno města  Bhojpal – bhoj po králi a pal ve významu  hráz, kterou nechal postavit k vytvoření jezer, jež město obklopují. Město zažilo několikrát vzestup a pád podle toho, jaké dynastie zde vládly. Když moc dynastie Parmarů upadala, město bylo několikrát dobyto, poničeno a upadlo do zapomenutí.

Po smrti mogulského císaře Aurangzeba v roce 1707 (viz historii mogulské říše v kapitole Jaipur, Agra) bylo město na současném místě  obnoveno  afghánským vojákem z kmene Orakzai, Dost Mohammadem Khanem. Ten s sebou přinesl silný islámský vliv na kulturu a architekturu Bhopalu, jejíž zbytky je možno najít ve čtvrti Islam Nagar. V koloniální době byl Bhopál druhým největším muslimským státem Indie.

V letech 1819 až 1926 zde vládly postupně čtyři ženy – královny s titulem Begum.  V dynastických poměrech té doby to bylo něco nevídaného. První usedla na trůn Qudsia Begum, následována svou jedinou dcerou Sikandar Begum, již vystřídala její jediná dcera Shahjehan Begum. Poslední vládkyní byla sultánka Jahan Begum, která po dvacetipěti letech vlády abdikovala ve prospěch svého syna Hamidullah Khana. Vláda žen přinesla městu mnohé inovace, jako vodárny, kanalizaci, železnici a poštovní systém. Z této slavné doby dosud ve městě stojí několik památek. V roce 1907 byla vytvořena městská správa.

Bhopál byl jeden z posledních knížecích států (princely states), které podepsaly Dohodu o připojení k Indii z roku 1947. Ačkoliv Indie získala nezávislost v srpnu 1947, vládce Bhopálu Dohodu podepsal až 1. Května 1949. Po rozdělení země na Indii a Pakistán přicházeli do Bhopálu a okolních měst z Pakistánu uprchlí Sindhiové. Při územní reorganizaci v r. 1956 byl stát Bhopal začleněn do státu Madhya Pradesh s Bhopálem jako hlavním městem. Od té doby počet obyvatel města rychle rostl.

Navštívené památky:

Gohar Mahal (mahal = palác), postavený královnou  Qudsia Begum, sloučním hinduistické a mogulské architektury na břehu Horního jezera. Právě se tam připravovala výstava a prodej artefaktů z tvorby místních kmenů (tribals)

Gohar Mahal

Shaukat Mahal – do směsi hinduistické a mogulské, tedy islámské architektury, přibyly evropské prvky. Babe Sikandari Darwajala – krásná brána z roku 1840 používaná královnami ke vstupu.

 
Shaukat Mahal

 Sadar Manzil – budova používaná královnami Begums pro veřejné audience, dnes sídlo administrativní správy města. Stav, v jakém se budova nachází, je pro magistrát velmi nelichotivý.

Sadar Manzil 

Taj-Ul-Masajid – jedna z největších mešit v Asii („Koruna mešit“ -  používá se ve dne také jako náboženská škola madrasa). Její stavbu započala Nawab Shah Jahan Begum a posléze její dcera ve druhé polovině 19. století. Pro nedostatek financí nebyla však mešita nikdy dokončena a její stavba byla znvuobnovena až v roce 1971 a dokončena v roce 1985. Na památku své zesnulé manželky daroval kuvajtský Emir finanční  prostředky na ozdobu hlavní brány, která je dekorována starodávnými motivy z přibližně 1250 syrských mešit.

Taj-Ul-Masajid - mešita

Laxmi Narayana Temple (Birla Temple) – První chrám postavila známá bohatá rodina Birla v Dillí v roce 1939. Otevřel jej Mahatma Gandhí pod podmínkou, že bude přístupný lidem všech náboženských vyznání. Od té doby Birlova rodina postavila kolem šestnácti templů na nejrůznějších místech Indie. Výstavba aspoň na některých místech pokračuje nepřetržitě, protože rodina věří, že kdyby je přestali stavět,  přineslo by jim to neštěstí. To je důvod, proč některé chrámy nejsou úplně dokončeny a stále se na nich pracuje, i když pomalým tempem. Templ  v Bhopálu je podobně jako všechny ostatní z bílého mramoru.

"Birla" templ - Bhopál

Taj Mahal –  byl postaven v letech 1871 – 1884 a původně pojmenován Raj Mahal (Královský palác). Britský rezident v Bhopálu byl tak okouzlen architekturou paláce, že navrhl, aby byl přejmenován na Taj Mahal s odvoláním na to, že byl postaven Sultan Shah Jahan (královnou Bhopálu), která má stejné jméno jako stavitel Taj Mahalu v Agře, mogul Shah Jahan. Palác bohužel utrpěl velké škody během dělení Indie (byl použit pro ubytování uprchlých Sindhů). Nedávno byl předán úřadu pro turismus pro přestavbu na historický hotel. Viděla jsem, že budova je vskutku velmi poničená, ale přesto byla její krása zřejmá.

Taj Mahal

Purana Quila (část 300 let staré pevnosti královny Kamalapati, rozkládající se v parku Kamla, jež odděluje dvě rozsáhlá jezera – Horní a Dolní)

Purana Quila

 Džinistický templ. Džinistických templů je v Ghopálu několik, tento, postavený na kopci, připomínal architekturou tempe v Nashiku. Protože džinisté si nepřejí, aby jejich svatyně byla fotografována, mohla jsem udělat jen fotky zvenku a okolí.

 
Džinistický chrám

Prohlédla jsem si také hrobku třetího vládce Bhopálu (1742-1777) zvanou   Makbara of Nawab Faiz Mohammad Khan a zvenku kulturní středisko Bhara Bhavan, ve kterém je galerie, amfiteátr, dvě divadla a muzeum kultury místních kmenů.  Bohužel bylo dopoledne zavřeno.

Významnou památkou asi 40 km od Bhopálu je Velká stupa v Sanchi,  významný budhistický monument. Je to nejstarší kamenná struktura v Indii původně postavená císařem Ashokou ve 3. Století před naším letopočtem Jednoduchá kulatá stavba byla postavena nad pozůstatky Budhy. Je korunována Chatrou, strukturou vypadající jako slunečník, který symbolizuje její význam a má zastřešovat pozůstatky. V 1. Století před naším letopočtem byly kestupě přidány bohatě ornamentální brány (toranas)  a kolem dokola též balustráda. Toranas představují lásku, mír, důvěru a odvahu. Tato památka je prý velmi dobře udržována.

Na rozdíl od Velké stupy je většina památek v Bhopálu bohužel  v dezolátním stavu. Mezi další dobře udržované stavby patří hlavní mešita a templ bohyně Lakshmi, nad kterým převzala patronát bohatá firma Birla. Na druhé straně je Bhopal čistší než Mumbai (tím myslím, že se nikde neválejí odpadky), a je nádherně zelený. Prší zde více než ve státě Maharashtra, takže nemají nedostatek vody a všechno je stále nádherně zelené. V noci jsme několikrát zažili velmi silnou průtrž mračen.

Ubytováni jsme byli na kopci tyčícím se nad městem v hotelu Noor-Us-Sabah, což znamená Světlo úsvitu. Byl postaven ve dvacátých letech H.H.Hamid Ullah Khanem pro jeho nejstarší dceru královnu Abida Sultan. Osvěžující vánek se zvedal z romantického horního jezera, které se nám rozkládalo pod balkónem, na druhé straně měl náš přízemní pokoj východ přímo do zahrady. Večer byl chládek, měsíc právě dorůstal a celá scenérie byla vrcholně romantická – připomínající dávno zašlou slávu královských časů. 

Hotel Noor-Us Sabah- Světlo úsvitu